Hele, na to město se už dlouho chystá pořádný svinstvo.
То место ће бити у великом срању.
To město se mi začínalo zamlouvat.
Poèinje mi se sviðati ovaj grad.
Je to město, které nikdy nespí.
To je grad koji nikad ne spava.
Podívejte se, moje jednotka tomu věřila natolik, že přešla celou Libyi až do Egypta, aby to město našla.
Moja cela jedinica je u to tako verovala... da smo marširali kroz Libiju u Egipat da naðemo taj grad.
Ale přece prefekt nebo senátor... někdo, kdo to město zná a kdo rozumí místní politice.
Ali svakako ima neki prefekt, senator... neko ko poznaje grad, ko se razume u njegovu politiku.
A nezáleží na tom, jestli to udělali proto, aby to město opět postavili na celý zbytek časů ale na tom, aby každý věděl, že jsme tady byli.
I bez obzira šta oni uèinili da ponovo izgrade ovaj grad, za sva vremena biæe kao da niko nikada nije znao da smo i bili ovde.
Není to město, ale skupina vikingských sídel, kde můžeme najít bezpečí.
Nije grad, ali može biti vikinško naselje, gde možemo naæi sigurnost.
Co by mělo to město obsahovat?
Šta bi sve taj grad trebao sadržavati?
Není to ráj, ale pořád je to Město andělů.
Nije raj, ali jeste grad anðela.
Je čas dostat z tebe to město.
Време је да се отресеш града.
To město je myšlenka, která nebude nikdy fungovat.
Тај град је идеја која неће успети.
A proč to město vůbec pojmenovali Regum?
I zašto su nazvali taj drevni grad Regum?
Theo, nevím, jestli to město ještě existuje.
Tea, nisam siguran da li ovaj grad još postoji.
Je to město plné cizinců, je neuvěřitelné.
Ima dosta iseljenika, grad je predivan.
Šel jsem přes El Dorado -- je to město s vězením, proslulým, či nechvalně proslulým -- ve Venezuele, a nevím, co mě to popadlo, protože to ke mně moc nesedne:
Hodao sam kroz El Dorado - to je zatvroski grad, slavni zatvor, ili neslavni zatvor - u Venecueli i ne znam šta me je obuzelo, jer to nije ličilo na mene.
Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.
A Gospod sidje da vidi grad i kulu, što zidahu sinovi čovečiji.
Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza.
I prozva ono mesto Vetilj, a pre beše ime onom gradu Luz.
A všecky kořisti jeho shromáždíš u prostřed ulice jeho, a spálíš ohněm to město i všecky kořisti jeho docela Hospodinu Bohu svému, aby byla hromada rumu věčná; a nebude více staveno.
I sav plen iz njega skupi nasred ulice njegove, spali ognjem i onaj grad i sav plen iz njega Gospodu Bogu svom, da bude gomila doveka i da se više ne sazida.
A budiž to město proklaté, ono i všecky věci, kteréž v něm jsou, Hospodinu; toliko Raab nevěstka ať jest živa, ona i všickni, kteříž by s ní byli v domě, nebo skryla posly, kteréž jsme byli poslali.
A grad da bude proklet Gospodu i šta je god u njemu; samo Rava kurva neka ostane u životu i svi koji budu kod nje u kući, jer sakri poslanike koje smo poslali.
Mělo pak to město jedno každé obzvláštně svá předměstí vůkol sebe, a taková byla všecka ta města.
A svi gradovi imaju svoja podgradja unaokolo; tako je u svakom gradu.
Kterýžto ukázal jim, kudy by mohli vjíti do města; i vyhubili to město mečem, muže pak toho se vší čeledí jeho propustili.
A on im pokaza kuda će ući u grad: i isekoše u gradu sve oštrim mačem, a onog čoveka pustiše sa svom porodicom njegovom.
I sebrali se všickni muži Izraelští na to město, snesše se za jednoho člověka.
I skupi se sav narod Izrailjev na onaj grad složivši se jednodušno.
Protož řekl Hospodin: Také i Judu zavrhu od tváři své, jako jsem zavrhl Izraele, a opovrhu to město, kteréž jsem vyvolil, Jeruzalém, i ten dům, o němž jsem byl řekl: Jméno mé tam bude.
I reče Gospod: i Judu ću odbaciti od sebe kao što sam odbacio Izrailja, i grad ću ovaj odbaciti, koji sam izabrao, Jerusalim, i dom, za koji rekoh: Tu će biti ime moje.
Protož nyní buď vědomo králi, bude-li to město vystaveno, a zdi dodělány, platuť, cla a úroku dávati nebudou, a tak komoře královské újma bude.
Nego da je na znanje caru: ako se ovaj grad sazida i zidovi oprave, oni neće davati danka ni poreze ni carine, te će biti šteta riznici carskoj.
Nadto známoť činíme králi, že bude-li to město vystaveno, a zdi dodělány, tedy vládařství za řekou míti nebudeš.
Dajemo na znanje caru: ako se ovaj grad sazida i zidovi se njegovi oprave, onda ovaj deo preko reke neće više biti tvoj.
Protož rozkázal jsem, aby hledali. I nalezli, že to město zdávna povstává proti králům, a zprotivování i puntování bývají v něm.
I zapovedih te potražiše i nadjoše da je taj grad od davnina ustajao na careve i da su u njemu bivali odmeti i bune,
Protož nyní přikažte, ať jest zastaveno mužům těm, aby to město nebylo staveno, dokudž by ode mne poručeno nebylo.
Zato naredite da se zabrani onim ljudima da se onaj grad ne zida dokle ja ne zapovedim.
I nalezen jest v něm muž chudý moudrý, kterýž vysvobodil to město moudrostí svou, ačkoli žádný nevzpomenul na muže toho chudého.
A nadje se u njemu siromah čovek mudar, koji izbavi grad mudrošću svojom, a niko se ne sećaše tog siromaha čoveka.
Větší bude počet vdov jeho než písku mořského. Přivedu na ně, na matky, na mládence zhoubce i v poledne; způsobím to, aby náhle připadli na to město, i budou zděšeni.
Više će mi biti udovica njegovih nego peska morskog, dovešću im na majke momačke zatirače u podne, i pustiću iznenada na njih smetnju i strahotu.
Protož aj, já jistě zapomenu se na vás do konce, a zavrhu vás i to město, kteréž jsem byl dal vám i otcům vašim, od tváři své,
Zato evo me, ja ću vas zaboraviti sasvim i odbaciću od sebe vas i grad koji sam dao vama i ocima vašim.
Nebo poněvadž na to město, kteréž nazváno jest od jména mého, já začínám uvozovati zlé věci, a vy abyste bez hodné pomsty byli?
Jer evo počinjem puštati zlo na grad koji se naziva mojim imenom, a vi li ćete ostati bez kara?
Všickni, kteříž jdou cestou, tleskají nad tebou rukama, diví se a potřásají hlavou svou za tebou, dcero Jeruzalémská, říkajíce: To-li jest to město, o němž říkávali, že jest nejkrásnější a utěšením vší země?
Pljeskaju rukama nad tobom svi koji prolaze, zvižde i mašu glavom za kćerju jerusalimskom: To li je grad, za koji govorahu da je prava lepota, radost svoj zemlji?
A když Pavel čekal jich v Aténách, rozněcoval se v něm duch jeho, vida to město oddané býti modloslužbě.
A kad ih Pavle čekaše u Atini, razdraži se duh njegov u njemu gledajući grad pun idola;
Zdaleka stojíce, pro bázeň muk jeho, a řkouce: Běda, běda, veliké město Babylon, to město silné, že jest jedné hodiny přišel odsudek tvůj.
Izdaleka stojeći od straha muka njenih i govoreći: Jaoh! Jaoh! Grade veliki Vavilone, grade tvrdi, jer u jedan čas dodje sud tvoj!
I zdvihl jeden silný anděl kámen jako žernov veliký a hodil jím do moře, řka: Tak prudce uvržen bude Babylon, to město veliké, a již více nebude nalezeno.
I uze jedan andjeo jak kamen veliki, kao kamen vodenični, i baci u more govoreći: Tako će sa hukom biti bačen Vavilon, grad veliki, i neće se više naći;
I vstoupili na širokost země a obklíčili stany svatých, i to město milé, ale sstoupil oheň od Boha s nebe a spálil je.
I izidjoše na širinu zemlje, i opkoliše logor svetih, i grad ljubazni; i sidje oganj od Boga s neba, i pojede ih.
I změřil to město třtinou a vyměřil dvanácte tisíců honů; dlouhost pak jeho, i širokost, i vysokost jednostejná jest.
I izmeri grad trskom na dvanaest hiljada potrkališta: dužina i širina i visina jednaka je.
A to město nepotřebuje slunce ani měsíce, aby svítily v něm; nebo sláva Boží je osvěcuje, a svíce jeho jest Beránek.
I grad ne potrebuje ni sunce ni mesec da svetle u njemu; jer ga slava Božija prosvetli, i žižak je njegov Jagnje.
0.6031448841095s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
То место ће бити у великом срању. 